Tomáš Knoz
DRŽAVY KARLA STARŠÍHO ZE ŽEROTÍNA
PO BÍLÉ HOŘE
Osoby, příběhy, struktury

Publikace se zabývá problematikou politických a společenských proměn na Moravě po bitvě na Bílé hoře, a to na příkladu různorodých událostí a změn na pěti panstvích, která v předbělohorském období náležela Karlu staršímu ze Žerotína (Třebíč, Brandýs nad Orlicí, Přerov, Dřevohostice, Náměšť a Rosice).Ukazuje, že ani po Bílé hoře se moravská společnost nevyvíjela pouze jedním směrem. Na panství Brandýs lze zaznamenat konfiskaci, kterou provedli v době povstání nekatoličtí stavové, zatímco Dřevohostice byly naopak konfiskovány císařem Ferdinandem II. Na Přerově se díky konverzi Baltazara ze Žerotína udržovala žerotínská rodová kontinuita a na třebíčském panství se díky Kateřině Žerotínské z Valdštejna udržela kontinuita rodu Valdštejnů. V případě komplexu panství Náměšť nad Oslavou a Rosice došlo k prodeji, vynucenému vydání Obnoveného zřízení zemského. Nově nastolené poměry byly oblivněny nejen staronovými či novými majiteli pantví (Katel starší ze Žerotína, Adam mladší a Rudolf z Valdštejna, Baltazar ze Žerotína, Zdeněk Vojtěch a Václav Eusebius z Lobkovic, Jan Křtitel z Verdenberga), ale také celou řadou dalších osob, včetně drobných zemských a vrchnostenských úředníků, anebo dokonce poddaných.

Zavři