HISTORIK V PROMĚNÁCH DOBY A PROSTŘEDÍ
19. STOLETÍ
Jiří Hanuš - Radomír Vlček (edd.)

Předkládaný sborník reprezentuje současné historiografické bádání nad otázkami, které si klademe nad 19. stoletím. Jedná se o období profesionalizace historie a pokud ano, jaká specifika tento proces provázejí? Jakým způsobem je historik ovlivňován "dobou a prostředím", v nichž žije, a v jakém smyslu je ovlivňován velkými ideologiemi předminulého století, k nimž je nutné řadit především liberalismus a nacionalismus? A jak se liší vývoj oboru v jednotlivých evropských zemích, případně zda můžeme mluvit o paralelách a odlišnostech evropského východu, západu a středu? Na tyto a další otázky odpovídají přední domácí odborníci, kteří se snaží vystihnout obecnější tendence na příkladech významných osobností 19. století. Josef Válka se ve své zásadní úvaze věnuje vzniku moderního dějepisectví, Milan Řepa vlivu skotské historické školy na Františka Palackého, Daniela Tinková významu a působení Hippolyta Taina. Pro Petra Horáka se sborník stal příležitostí srovnat dva méně známé italské historiky: Benedetta Croceho a Guglielma Ferrera, pro Jiřího Hanuše příležitostí srovnat vztah anglického a německého dějepisectví prostřednictvím postav Johna A. Antona a Ignaze von Döllingera. Radomír Vlček rozebral význam ruské státoprávní školy na příkladu jejího reprezentanta Konstantina Kavelina, Václav Veber profesionalizaci oboru na příkladu Vasilije Klučevského. Českou (event. rakouskou) historickou produkci zastupují rozbory Lubomíry Havlíkové a Ladislava Hladkého (Josef Šafařík, Konstantin Jireček). Americkou situaci přibližují Svatava Raková, která se věnuje procesu ustavení vědecké historiografie v severoamerickém prostředí, a Vít Klepárník, jenž se zabývá diskusí o významu pomezí, reprezentovanou osobností Fredericka J. Turnera. Konferenční sborník samozřejmě nemůže být komplexním pohledem na historiografii 19. století. Chce však podat určité odpovědi, položit zásadnější otázky, vyslovit zajímavé teze k ověření.

Zavři