HISTORIK V PROMĚNÁCH DOBY A PROSTŘEDÍ
20. STOLETÍ
Jiří Hanuš - Radomír Vlček (edd.)

Kolektivní monografie, připravená k vydání Jiřím Hanušem (FF MU) a Radomírem Vlčkem (AV ČR, v. v. i.) a nazvaná Historik v proměnách doby a prostředí - 20. století, představuje volné pokračování předcházejícího svazku věnovaného století devatenáctému. Úmyslem editorů bylo i v tomto případě ukázat rozmanitost přístupů historických škol a významných osobností, vliv politických idejí, hnutí a režimů na lidské osudy, změny v chápání vědecké práce historiků a v neposlední řadě rozdíly mezi důrazy jednotlivých národních historiografií.
Petr Horák se ve svém příspěvku zamýšlí nad tezí, podle níž je pro dějepisectví 20. století základní otázkou proměna humanistického pojetí dějin a podle níž historikové postrádají vlastní metodu. Daniela Tinková a Jan Horský seznamují čtenáře s životem, dílem a bádáním Rogera Chartiera, reprezentanta nové kulturní historie. Milan Řepa představuje nepřehlédnutelnou osobnost Marca Blocha, originálního historika i "muže činu". Jiný Francouz, Phillipe Aries, se stal Tomáši Malému inspirací k úvahám o vztahu historické skutečnosti a kritiky současnosti, případně o pěstování dějin mentalit. Úvaha Martina Kučery se opírá o dílo H. Bergsona a P. Ricoeura a zkoumá v ní složitou problematiku času. Jan Randák se zabývá vztahem politického přesvědčení a vědeckého díla na příkladu britského historika Erika J. Hobsbawma. Obdobně známým Britem se zájmem o střední Evropu, Normanem Daviesem, seznamuje čtenáře Václav Veber, Jiří Hanuš se zase věnuje církevním dějinám a otázce sekularizace v díle Owena Chadwicka. Diskutabilní otázku metod historické práce, kterou obsahují knihy a články Franka Ankersmita, analyzuje Juraj Šuch. Německou historiografii, respektive dva její představitele - Geoda L. Moseho a Theodora Schiedera, rozebírají Václav Petrbok a Jan Dobeš. S německým prostředním byl úzce svázán jeden z nejvýznačnějších českých medievistů, František Graus, což potvrzuje příspěvek Martina Wihody. Složitost postavení ruské historiografie líčí jak Josef Šaur ve svém portrétu Michaila N. Pokrovského, tak Radomír Vlček ve své studii věnované Nikolaji I. Karajevovi. Polský kolega Marek Kornat se zaměřil na Oskara Haleckého, známého autora konceptu střední Evropy. Americké dějepisectví je předmětem zájmu dvou autorek - Svatava Raková zkoumá dílo Jesse Lemische, Denisa Nečasová koncepty Lynn Huntové. Publikace přináší svědectví nejen o pohnutých životních příbězích, ale též originální zamyšlení nad zaměřením, problémy a pochybnostmi v pohnutém a na události i změny bohatém dvacátém století.

Zavři