Publikace se zabývá problematikou politických a společenských proměn na Moravě po bitvě na Bílé hoře, a to na příkladu různorodých událostí a změn na pěti panstvích, která v předbělohorském období náležela Karlu staršímu ze Žerotína (Třebíč, Brandýs nad Orlicí, Přerov, Dřevohostice, Náměšť a Rosice). Ukazuje, že ani po Bílé hoře se moravská společnost nevyvíjela pouze jedním směrem. Na panství Brandýs lze zaznamenat konfiskaci, kterou provedli v době povstání nekatoličtí stavové, zatímco Dřevohostice byly konfiskovány císařem Ferdinandem II. Na Přerově se díky konverzi Baltazara ze Žerotína udržovala žerotínská rodová kontinuita a na třebíčském panství se díky Kateřině Žerotínské z Valdštejna udržela kontinuita rodu Valdštejnů. V případě komplexu panství Náměšť nad Oslavou a Rosice došlo k prodeji, vynucenému vydání Obnoveného zřízení zemského. Nově nastolené poměry byly ovlivněny nejen staronovými či novými majiteli panství (Katel starší ze Žerotína, Adam mladší a Rudolf z Valdštejna, Baltazar ze Žerotína, Zdeněk Vojtěch a Václav Eusebius z Lobkovic, Jan Křtitel z Verdenberga), ale také řadou dalších osob, včetně drobných zemských a vrchnostenských úředníků, či dokonce poddaných.
Dostupnost | Rozebráno |
Edice | Knižnice Matice moravské, sv. 08 |
ISBN | 80-86488-03-9 |
Vydání | první, Brno 2001 |
Počet stran | 476 |
Vazba | brožovaná |