Tomáš Knoz, Peter Geiger

Předkládaná publikace si klade za cíl představit současný stav výzkumu na téma lichtenštejnských aktivit v oblasti umění. Dominantní místo mezi nimi vždy zaujímala sídelní architektura a monumentální umění, jež sloužily k rodové reprezentaci. I přes diferenciaci bádání o uměleckých počinech na dvorech Lichtenštejnů zůstává stále stěžejním především období renesance, manýrismu a baroka, kdy se Lichtenštejnové vydělili ze širokého spektra rodů přináležejících k moravskému panskému stavu a stali se předním středoevropským knížecím domem. Lichtenštejnové ovšem byli také zanícenými mecenáši. Mnohými uměleckými předměty, jež se případně jednoznačně nehodily do jejich vlastní sbírky, obohatili v průběhu 19. století mnohá muzea na Moravě i ve Slezsku, stejnou pozornost věnovali také duchovnímu umění a sakrální architektuře. V neposlední řadě je potřeba připomenout, že lichtenštejnské umění bezprostředně souvisí též se světem ekonomiky a financí.